Když se řekne mozková mrtvice

Dobry den. Manzeluv deda pred 11lety dostal mrtvici, zniceho nic. Zil zdrave, nekouril obcas si dal jedno pivo, pracoval v praci i na zahrade a nikdy nebyl vic nemocny nez s chripkou. Mrtvicka mu zasahla celou levou stranu tela. Prestal komunikovat s okolim, jen si sedl najedl se a zase lezel. Komunikoval jen krikem a jinymi zvuky. Jeste pred 14dny se o nej starala doma babicka, kazdy den chodili k nim sestricky a terapeutky. Ale pred 14dny dostal znovu zachvat a tak ho odvezli do nemocnice. Zjistili ze mu kolabuji plice. Nasadili Antibiotika ale nereaguje na lecbu. Drzi ho v umelem spanku. A je napojeny na pristroje vcetne dychaci trubice. Podle testu zjistili ze prodelal dalsi masivni mrtvici ktera zasahla zdravou cast mozku. Nevime jak dlouho tu bude, ani jak dlouho se ho budou pokouset drzet na pristrojich. :(

Taky jsem ve svých 13.letech mněla MCP bylo to něco strašného v komatu jsem byla 1.týden měla jsem naději 1%na přežití.hrozné bylo se znovu učit chodit znovu všechno.alle naštěstí jsem s toho vyvazla nemám žadné postižení,akorát mi nedávno zjistili TROMBOZU.Nikdo todle nemuže posoudit pokud todle nezažil na vlastní kuži .. VŠEM MOC PŘEJU AŤ SE DRŽÍ .. S PODZRAVEM NIKOL

Ahoj, 1.12. 2014 jsem prodělal mozkovou příhodu, je mi 27 let. Až teď jak tu čtu články tak sem tomu možná mohl předejít. Asi pul roku mě hodně často bolela hlava ale paralen většinou pomohl a byl sem často unavený skoro zničeho... možná kdybych vyhledal lékaře dřív tak by něco zjistili, i když v Uh. Hradišti asi ne... momentálně mám problém s levou nohou a s levou rukou i když sem chodil na rehabilitace a hodně cvičil doma,myslím si že vlastně můžu být rád, mám jen levou stranu pořad takovou oslabenou. Člověk musí opravdu hodně cvičit, dělali mě snad všechna vyšetření ale nezjistili žádnou příčinu...momentálně beru Godasal a mám naplánované ještě lázně. Doufám že to v lázních pořádně posílím a pak nastoupím už konečně do práce. Držte se všichni a cvičte pokud to trochu de. Chce to opravdu čas :))

Můžu se jen zeptat jak dlouho Vám cca trvalo než se Vám dalo ochrnutí obličeje zpět do kupy?? Děkuji Petra email: petrazad@seznam.cz

Mám tatínka, který prodělal již 3x mozkovou příhodu. První prodělal v 37 letech a nyní je mu 59 let. Může se pohybovat a hůř mluví. O jeho psychické stránce bych mohla napsat romány,co rodině způsobil za životní peklo. Dokázal všechny zadlužit a ještě dnes za něj splácíme půjčky. Maminka mu děsně podléhá, aby měla klid a pokoj na duši. Po zaplacení dluhů a splácení dalších pohledávek se s arogancí a vulgárním chování, které se stupňuje setkáváme každý den. Dokonce to došlo až tak daleko, že musíme s rodičema bydlet. Jsem na lékách a nedokáži si představit, že s rodiči budu bydlet i nadále. Podporu mám ve svém manželovi, který je mi velkou oporou. Nemám už sílu na neustálé urážení, nadávky a ponížení. Je to peklo na světě. Má také někdo takové zkušenosti jak se k tomuto postavit? K lékaři tatínka nedostaneme. Nikomu toto nepřeji a doufám, že se toto nikomu nestane.

dobrý den je mi 41 let a jsem po třech mozkových příhodách až po třetí mi daly

Měla jsem ji ve 33 letech, lékari nic nepoznali,tak mě ještě nechali lezet ochrnutou 3dny doma, nez me odvezli do nemocnice! Hnus, jsem ok, ale bojím se další :(

Mojí mamince je 70 let a před týdnem dostala mrtvici, díky které nemůže hýbat levou částí těla. Mluví s mírnými obtížemi a vcelku normálně, ale odmítá jakoukoliv léčbu. Dalo mi spoustu práce a přemlouvání, aby se nechala hospitalizovat a musela přijet i její praktická lékařka, které se to přemluvení nakonec podařilo. Má panickou hrůzu z nemocnic a raději si vymyslí spoustu výmluv, proč tam nejet a je schopna obětovat i své zdraví. Prostě nekouká na pravo, na levo a tvrdí si své. Po prvním dnu v nemocnici a alespoň základním vyšetření podepsala reverz. Lékaři jí předepsali léky a bude k ní docházet rehabilitační sestra. Je pro mě až k nepochopení celý její postoj a že je schopna dojít až tak daleko, že obětuje své zdraví. Jsem úplně bezmocný. Nepomáhá ani prosba, aby se léčila kvůli vnoučatům, na kterých lpí.

Můj manžel ( 39let ) je po druhé mozkové mrtvici mají v rodině nemoc cadasil,která ty mrtvice a mnoho dalšího způsobuje taky žiji v hrozném strachu!! Byl u komise a nedali mu nic ani ten nejmenší důchod nic byli jsme v šoku,manžel je pořád hrozně unavený a oba žijem ze strachem kdy přijde další a že čekat dalsí můžem to mě řekli v nemocnici ted tedy chodi do prace a já čekam kdy opet prijde a nebude moc mluvit.... :-( posudková mu řekla že si má byt dyztak na nemocenské.. asi až ho klepne třetí pokud jí přežije ...hrozná nespravedlnost!! Od mladí pracuje nikdy nebyl na nemocenské az ted co ho toto potkalo by potřeboval pomoc .....darmo mluvit.. je to hrozná nemoc!

je mě 68let také mě postihla moková příhoda i když to nebylo tak moc tak se cítím stále zle a nevím co můžu dělat aby se to rychle zlepšovalo

Byla jsem na volejbalovém s****ředění když najednou mi začne brnět pulka těla a večer ji necejtim..Ráno ji necejtim a nemužu s ní hejbat.A tak mně odvezou do nemocnice .1 měsíc v nemocnici a 2 měsíce v lázní.A od tý dobysezmněnil muj celej život.

Ma kamaradka je na pokraji smrti a nevime co nude dal nedavala pozor,ale davejte vy nedokazete Si predstavit jak trpime!Davejte pozor na sebe I bližní stalo se den ze dne...

Můj 13-letý syn prodělal aneurysma mozku (krvácení) neměl vysoký tlak,nekouřil a nepil alkohol v naší rodině nikdo takový nebyl,není to u nás dědičné a přesto už to jsou 4 roky a syn nemluví a nehýbe se.Není pravda,že lékaři vám vše odhalí při včasné kontrole.Syn prodělal CT i mag.resonanci a dokonce i angiografii mozku a výsledek?? Syn je naprosto zdráv a za 8 dní upadl do komatu a byl v něm 4 měsíce a následky jsou děsné!! A všichni lékaři od nás dávají ruce pryč :-(. Děs a hrůza. Líba

Také mám strach a proto chodím na pravidelné kontroly, snažím se sportovat a stravovat se zdravě. Nením jestli mi to bude k něčemu, ale za pokus to stojí.
Konzumuji hodně zeleniny, hodně česneku, cibule, asi páchnu jako cap, ale pro zdravíčko dělám co jde.
Mrtvici máme rodovou, tka se snažím a zkouším všechno.

Mám z ní strach. Je to strašně zákeřná a nevyzpytatelná nemoc. A občas udeří i na mladší lidi, třeba kolem pětařiceti. Hrůza.